Reakce p.Tarantíka na kritiku pisatele o návštěvě Air Parku Zruč s historickými autobusy. Jistě znáte přísloví: "Jak se do lese volá, tak se z něho ozývá." Moc dobře si pamatuji na tuto skupinku. Soustředili se u vrátek a já se jich zeptal - jako KAŽDÉHO hosta, zda četli řád prohlídky. V jejich středu (asi 6 lidí) byl vysoký pán, který si vzal zřejmě za své vše vyřídit. Na moji otázku odpověděl ve smyslu, že nám tu nebudou nic startovat, že se nemusíme bát. Mám opravdu letité zkušenosti s hosty, a tak jsou jasně zdůraznil, že bez seznámení s naším řádem je dovnitř nepustím. Řád obsahuje 4 krátké věty a pro dospělé bez dětí vlastně jen 3. Pán stále vedl sou, že jsou od historických vozidel, a že asi ví, jak se mají chovat. Trval jsem na tom, ať si věty řádu přečtou. Je zajímavé, že ostatní muži, ani ženy do této debaty nezasáhly, ač jedna paní stála u této cedule s napsaným řádem a mohla klidně nahlas všem tyto věty přečíst. O nic jiného nešlo. Příchozím se do této jednoduché činnosti nechtělo, a tak na otázku: "Můžeme dál?" Jsem odpověděl: "Nemůžete!" Bez znalosti našeho řádu sem prostě nikoho nepustím. Ještě se pánové zeptali, zda to myslím vážně. Řekl jsem, že ano, když je jim zatěžko si přečíst náš systém prohlídky. Odcházeli samozřejmě znechuceni a bylo mi i líto těch ostatních, kteří do debaty nezasáhli. Pokud se Vám zdá toto jednání arogantní, každému říkám, že mi tento řád porušují i hosté, kteří mi slíbí, že to ví, a že je to jasní. Všechno tady je naše práce a úsilí zachovat vzácnou techniku pro budoucnost a ne jen pro sebe. Kdo přemýšlí nad celkovou úrovní veřejnosti, ten se nám nediví. Díky za pozornost. Karel Tarantík |