ZÁMEK MIROŠOV

Zámek v centru města Mirošov je typickým panským sídlem ve stylu pozdního baroka, určeného především k letnímu pobytu majitele a jeho rodiny.
V současnosti se zpracovává komplexní projekt rekonstrukce zámecké zahrady, interiérové vybavení a totální opravu zdevastovaného severního křídla. Zatím je opravené zámecké křídlo používáno ke svatebním a dalším slavnostním obřadům.

HISTORIE

Počátky jsou spojeny se šlechtickým rodem Gryspeků z Gryspachu. V letech 1550 - 1555 získal postupně celé rožmitálské panství, ke kterému náležel i Mirošov, Florián Gryspek. Tento významný politik a rádce Ferdinanda I. nashromáždil během svého života značný majetek, o který se po jeho smrti v roce 1588 rozdělilo 7 synů. Statky Strýčkov a Mirošov připadly synu Ferdinandovi. Ten si za své sídlo vybral právě Mirošov a dal si zde postavit renesanční tvrz s dvorem a pivovarem. Zámeček byl patrová obdélná zčásti podsklepená budova, zdobená sgrafity a renesančními štíty sedlové střechy. Objekt byl chráněn jen zdí se střílnami. Stavba byla dokončena někdy před rokem 1594. Dodnes jí můžeme vidět, i když upravenou, neboť tvoří severní křídlo zámku.

V lednu 1616 prodal Blažej Gryspek Mirošov i s tvrzí a okolními vesnicemi Vratislavům z Mitrovic. Pak se Mirošov nakonec dostal do majetku Boryňů ze Lhoty. A sňatkem Marie Magdalény Boryňové ze Lhoty za Diviše Františka Vratislava z Mitrovic zpět do držení rodu Vratislavů. František Diviš se zasadil zejména o hospodářský rozvoj panství.

Jeho vnuk Jan Antonín se stal v roce 1701 hrabětem, jeho nárokům již stará tvrz nevyhovovala a vybral si proto plzeňského architekta Jakuba Augustona mladšího, aby mu vystavěl reprezentativní sídlo. V Mirošově se architekt rozhodl včlenit do nového zámku původní renesanční zámeček a celý objekt získal půdorys ve tvaru písmena L. V letech 1719 - 1723 tak vznikl barokní zámek s ústředním oválným sálem a mansardovou střechou. Hlavní vchod zámku byl ozdoben kamenným plastickým aliančním erbem, který představuje znaky Jana Antonína Vratislava z Mitrovic a jeho manželky Marie Zuzany Talackové z Ještětic.

Jan Antonín se stavbou zadlužil a musel panství v dražbě prodat. Zadlužené panství koupila v dražbě císařská dvorská komora. V inventáři zámku z roku 1777 je zaznamenáno, že v pokojích stála zelená, hnědá či žlutá kachlová nebo litinová kamna. Krby se nacházely pouze v jídelně v prvním patře a v místnosti, kde se hrál kulečník. Od roku 1758 ukazují čas hodiny v průčelí zámku. Přízemí sloužilo především pro kanceláře (ústřední, hospodářskou, hutní) a ubytování nižších úředníků a čeledě, dále zde byla kuchyně a spíže. V prvním patře bychom nalezli pokoje hejtmana, kapli, jídelnu, kulečníkový pokoj, ale i skladovací prostory. Na půdu vedly padací dveře. Využíván byl i sklep, zejména pro sklady. Nacházela se zde i šatlava.

Po roce 1868 přechází panství do soukromých rukou a majitelé se zde rychle střídají. V letech 1893 - 1897 zde byly provedeny rozsáhlé opravy, zámek dostal novou fasádu, na věži se instalovala korouhev s letopočtem 1895. Dále došlo k úpravám interiérů, mj. byly některé místnosti opatřeny kazetovými stropy a zabudován byl mobiliář. Ve stejném roce se společnost rozhodla zámek prodat, koupil ho dlouholetý ředitel této společnosti Jan Fitz, který však v roce 1900 zemřel. O čtyři roky později zámek a panství prodává vdova, již provdaná Van Dyková, hraběti Bedřichu ze Schönbornu za 610 000 K.

V roce 1910 za Maendlů byly vysázeny lípy podél pivovaru. Provoz v něm, který byl již dlouho předtím pronajímán, byl definitivně zastaven v roce 1928. Josef Maendl v roce 1939 emigroval z rasových důvodů a velkostatek byl dán rozhodnutím ministerstva zemědělství z 16. 8. 1939 pod vnucenou správu. O tři dny později ho koupil šéf tohoto rezortu JUDr. Ladislav Karel Feierabend po dohodě s J.Maendlem, kterému byla poslána kupní cena do zahraničí.

Od začátku války žila na zámku Feierabendova manželka s dětmi, on sám sem zajížděl spíše na víkendy. Naposledy zde byl 22. ledna 1940. Po návratu do Prahy musel utéct do Francie, poté co byla nacisty odhalena jeho činnost v odbojovém hnutí. Později se přesunuje do Velké Británie, kde se stal ministrem financí v Benešové exilové vládě. Zámek spolu s velkostatkem byl jeho rodině zabaven Němci v roce 1940. Při rychlém odchodu Němců v roce 1945 se ztratila část inventáře, části se stačili zmocnit obyvatelé Mirošova. Zkáza byla dokonána pobytem Rudé armády v květnu až v listopadu 1945. Po návratu z exilu L. Feierabend na zámku pobýval teprve po odchodu Rudé armády.

Na jaře 1946 se za manželem přistěhovala Hana Feierabendová. Po únoru 1948 byl Dr. Feierabend pronásledován komunistiským režímem a byl nucen znovou utéct, tentokrát se svou rodinou na západ. Zámek spolu s velkostatkem byl převeden do vlastnictví státu. Podle rozhodnutí ministerstva z 1. 10. 1954 zanikl samostatný Státní statek Mirošov a byl připojen ke Státnímu statku v Čemínech.

Od roku 1964 je zámek památkově chráněn, ani to však nezabránilo jeho chátrání. Již v roce 1960 bylo zjištěno, že objekt potřebuje rozsáhlejší opravy, plot u zahrady byl již napolo zbourán. V červenci 1971 byl zjišťován stav zámku a bylo konstatováno, že je nutná výměna oken, nová fasáda i oprava plastik. Státní statky však na tyto opravy neměly dostatek prostředků. Byly ale ochotny vyklidit dosud užívané místnosti a provést oddělení zámku od hospodářských budov. Samotná budova zámku byla nabídnuta státním orgánům a institucím, které by byly schopné provést opravy. O zámek projevila zájem Ústřední celní správa, která nechala udělat několik zásahů.

V rámci restitucí po roce 1990 získala zámek dědička bývalého majitele, dcera JUDr. L.Feierabenda, paní Hana Ludikarová. Od té doby probíhaly na zámku rozsáhlé opravy a došlo k zpřístupnění hlavního křídla. V roce 2015 zámek odkoupila soukromá firma.

STÁLÁ EXPOZICE

• přízemí zámku - o historii zámku a jeho nedávné rekonstrukci
• o L. K. Feierabendovi, ministru financí Benešovy exilové vlády. Naleznete zde také poválečné bankovky s podpisem L. K. Feierabenda, korespondence s presidentem Benešem a vyznamenání L. K. Feierabenda prezidentem Havlem.

OTEVÍRACÍ DOBA

V současnosti je pro veřejnost zpřístupněno hlavní křídlo.
Duben - říjen každou první sobotu a neděli v měsíci od 10.00 do 16.00 hodin.
Hromadné výpravy a zájezdy po tel. dohodě.

SLUŽBY

• Prodej "Politické vzpomínky" L.K.Feierabenda (3 díly) a pohlednice s orazítkováním. Turistické známky "Zámek Mirošov" s číslem 1142.
• Svatební obřady celoročně v denních i nočních hodinách (tel. 371 121 479)

ZDROJ INFORMACÍ: www.zamekmirosov.cz