STARÉ MĚSTO U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ |
|
|
Staré Město se rozprostírá v rovině Dolnomoravského úvalu na pravém břehu řeky Moravy v těsné blízkosti okresního města Uherské Hradiště. Se Starým Městem jsou především spojeny hmotné památky počátků české státnosti. Území dnešního města bylo osídleno v pravěku, v době římské i po příchodu prvních Slovanů. V 8. a 9. století zde vzniká jedno z center Velké Moravy, které svou velikostí, vnitřní organizací a obranným systémem nese znaky budoucích velkých měst.
Z geologického hlediska leží v tzv. vídeňské pánvi obklopené pahorkatinami a vrchovinami pásma Západních Karpat. Hlavním vodním útvarem, historickou i současnou krajinnou dominantou regionu, je řeka Morava a při ojedinělých meteorologických podmínkách se stává nebezpečným živlem, jako se stalo při povodni v červenci 1997.
Status: město Celková výměra: 2084 ha Počet obyvatel: 6716 (k 1.1.2018) Okres: Uherské Hradiště Střední nadmořská výška: m n. m. Nejníže položený bod: 175 m n. m., řeka Morava Nejvýše položený bod: 227 m n. m., Padělky Sousedí: Uherské Hradiště, Huštěnovice, Jalubí, Kněžpole, Kunovice, Kostelanyi nad Moravou, Velehrad a Zlechov.
HISTORIE
V průběhu 9. století tu vyrostla řada zemědělských a především řemeslnických osad, jejichž centry se stalo hradisko Na Valách a sídliště Na Špitálkách a Na Dědině. V roce 1141 se ve známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka poprvé historicky připomíná osada Veligrad - Staré Město.
Ve Veligradu - Starém Městě byl v té době hrad, jehož funkce již končila a areál byl postupně zastavován.
V roce 1257 došlo k přenesení tržních práv z Veligradu a blízkých Kunovic na nově založené město na ostrově v řece Moravě, které dostalo nejdříve název Nový Veligrad a na počátku 14. století Hradiště ( od 17. století Uherské Hradiště). Od roku 1321 se původnímu Veligradu začalo říkat Staré Město. Původní název Velehrad přešel na osadu při cisterciáckém klášteře, který vznikl ve vzdálenosti 5 km západním směrem.
Blízký vztah Starého Města k Uherskému Hradišti se udržel i v následujících staletích. Až do poloviny 15. století náleželo město pod staroměstskou farnost. Od poloviny 19. století se charakter obce změnil.
Roku 1841 byla uvedena do provozu Severní dráha císaře Ferdinanda, v roce 1868 došlo k založení cukrovaru bratří Mayů a dalších průmyslových podniků. To vedlo k nárůstu početné dělnické vrstvy.
PAMÁTKYPamátník Velké Moravy a Cyrilometodějské centrum - budova byla postavena v letech 1959-1960 nad základy první objevené stavby z doby velkomoravské - kostela Na Valách, který byl vybudován v polovině 9. století na starém pohanském pohřebišti ze 7. století. Stálá expozice představuje dějiny Velkomoravské říše, jejího centra, které se nacházelo v nejbližším okolí. Památník Velké Moravy nabízí doklady o vysoké řemeslné, ale i duchovní úrovni tehdejších Slovanů: nálezy tavicích pecí, nářadí, keramiky, zbraní, šperků a pozůstatky zděné architektury. Provozní doba památníku je duben - říjen, v zimních měsících je uzavřen. Veřejnosti volně přístupná je národní kulturní památka, archeologická lokalita Špitálky, kde je možno spatřit část základů podélného kostela z 9. století.
Významnou památkou Starého Města je římskokatolický farní kostel sv. Michaela, který se nachází uprostřed hřbitova. Je to pozdně románská stavba podélného typu z 1. poloviny 13. století. Původní stavba byla zaklenuta a přestavěna roku 1734. Ve vnitřní části kostela byly objevena část základů okrouhlé velkomoravské rotundy z 9. století. Tato rotunda byla vlastnickým kostelem správce města nebo vladaře, protože v její blízkosti byly nalezeny pozůstatky základů paláce
velmože. Hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele je pozdně románskou kaplí, původně kostnicí z poloviny 13. století.
KULTURA
Společenský život města se zde rozvíjí prostřednictvím občanských sdružení, společností a klubů. Nejvýraznější oblastí kultury ve Starém Městě je folklór, ať už v podání dospělých nebo dětí. Tato forma má ve Starém Městě dlouholetou tradici v podobě folklórních souborů Dolina a dvě skupiny Dolinečky, které vychovávají nástupce dospělým tanečníkům. Počet dětí a mladých lidí, kteří se tanci a zpěvu věnují dodnes, je obdivuhodný. Tito lidé udržují tradiční zvyky, díky nim jsou tyto tradice stále součástí života
města.
Začíná se zjara velikonoční pochůzkou, následuje stavění "máje" a brzy na to se každoročně koná oblastní soutěž tanečníků slováckého verbuňku. Již několik let patří mezi nejúspěšnější tanečníky právě členové souboru Dolina.
K dalším tradičním zvykům patří dožínky a hlavně staroměstské Michalské hody, které se konají vždy v září u příležitosti svátku sv. Michala, který je patronem města. Hody jsou jednou z nejnavštěvovanějších akcí, mezi návštěvníky bývají i lidé ze vzdálených míst, kteří jsou vždy nadšeni krásou našich krojů, lidových písní a tanců. Soubory se účastní různých soutěží a přehlídek a jsou zvány i do zahraničí.
DOSTUPNOST
Dopravní obslužnost je zajišťována silniční a železniční dopravou.
- Silniční spojení: silnice I/55 Otrokovice - Uherské Hradiště
- Autobusová doprava:
- Železniční doprava: trať Přerov - Břeclav
|
|
|