Podrobné vyhledávání ve všech kategoriích  

Výhodné balíčky

Náhodný tip


Novinky InfoČesko



Počasí v ČR

meteopress.cz meteopress.cz

Úvod - Osobnosti - Znojmo a Podyjí - Dobšice - Jan Lahofer


Upravit informace | Tisknout

Jan Lahofer

Negarantovaná informace
Místo:Obec Dobšice
Adresa:Brněnská 70, 671 82 Dobšice
Telefon:+420 515 249 030, 515 249 040
Fax:+420 515 225 975
Email:obec(zavináč)dobsice(tečka)cz
WWW:http://www.dobsice.cz
Odpovědná osoba:Ing. Jaroslav Jenšovský - starosta
Pro detail klikni
Zobrazení na mapě

Co jest nám známo o Janu Lahoferovi?

Každá obec se ráda pyšní svými slavnými rodáky. Zvláště pokud povědomí o jejich skutcích a činech přetrvalo třeba i několik století. Naše obec, i přes různé problémy při utváření samostatného charakteru a určování své identity, si uchovala kusé informace o své historii (obvykle ve spojitosti se Znojmem), ještě méně však o významných místních osobnostech.

Proto již po obnovené samostatnosti obce v r. 1993 v souvislosti s pojmenováním ulic byla jedna z nich nazvána ulicí Lahoferovou po uměleckém řemeslníkovi Janu Lahoferovi (dle některých zdrojů též Janu Laighoferovi). Tento truhlář a řezbář žil v obci na přelomu 18. a 19. století a z jeho prací je v literatuře zaznamenána desetiletá práce na budování knihovny v sálu louckého premonstrátského kláštera. Po zrušení louckého kláštera byla knihovna přestěhována do premonstrátského kláštera v Praze – Strahově (současný Památník národního písemnictví). Na její instalaci v tzv. filosofickém sálu strahovského kláštera se významně podílel rovněž Jan Lahofer.

Pro přiblížení práce našeho významného rodáka vám předkládám výtah z díla knihovníka strahovského kláštera Cyrila Straky „Vznik filosofického sálu knihovny Premonstrátů na Strahově“. Způsob vyjadřování z počátku 20. století jsem se pokusil ve výtahu zachovat.

Jedním z četných skvostů, jimiž se Praha vším právem honositi může, jest světoznámý sál, filosofický řečený, zbudovaný v kanonii řádu premonstrátského na Strahově. Zní to možná příliš chlubně, ale tento sál jest nazýván nejkrásnější knihovnou na světě. O jeho výstavbě usneseno bylo l. p. 1782 na návrh opata Václava Josefa Mayera, který v rušné době rušení klášterů dokázati chtěl, že snahou kláštera jehož péči svěřeného jest, stát se důležitým činitelem v kulturním životě státu. Stavba nového sálu byla konečně 1. p. 1785 pod střechou a stála 17.000 zl. Chybělo však ještě klenutí a vnitřní zařízení. Sice vyjednával opat s několika pražskými truhláři o výrobě skříní, ale když chtěli za skříně z měkkého dřeva bez zvláštních ozdob a bez nátěru přes 10.000 zl. váhal pro přemrštěnou cenu zadati tuto práci. Proto s povděkem uvítal zprávu P. Ivana Bergra, kapitulára strahovského a lokálního kaplana v Německých Kounicích u Znojma, že bylo by snad možno lacině získati nádherné skříně z knihovny nedávno zrušeného premonstrátského kláštera Louky, ležícího na Dyji pod Znojmem. Tamější opat Řehoř Lambek zařídil v rozsáhlém sále jednoho křídla budovy knihovnu přímo oslňující nádhery. Vysoký, do prvého poschodí zasahující sál vyzdobiti dal galerií a skříněmi z ořechového dřeva, jež místy, zvláště v meziokení a na sloupech vkusně byly vykládány a řezbou i dukátovým zlacením bohatě vyzdobeny. Nejkrásnější stromořadí zdravých a silných ořechových stromů na klášterních panstvích a v okolí padla za oběť nádherné této práci, jež v celku stála na 70.000 zl. Skříně zhotovil v deseti letech klášterní truhlář Lahofer.

Postupné rušení klášterů na Moravě postihlo i klášter Louka, jehož nedávno dokončená knihovna přišla za necelá čtyři léta o více jak polovinu knih. Kanonie loucká určena byla vládou za kasárna a ubytován v ní pluk generála Lascya. Opat Václav Mayer, chtěje umělecký skvost získati a skříně před možnou zkázou zachrániti, podal 18. listopadu 1789 císaři žádost za přenechání skříní pro nový knihovní sál strahovský buď darem nebo za odhadní cenu. Již 10. února 1790 opatskému sekretáři sděleno bylo, že o skříních již rozhodnuto bylo a že postoupeny budou Strahovu za odhadní cenu. Pisatel podotýká, že kdyby nebývala byla v žádosti zmínka o odhadně ceně, byly by prý skříně prostě darovány. Skříně knihovny loucké byly postoupeny Strahovu dekretem císaře Josefa II. za 988 zl. 39 kr. Dne 9. září 1791 ohlašuje již P. Berger z Kounic, že Lahofer má již všechny pozlacené ozdoby v bednách a žádá za instrukci, kam mají býti odvezeny. Najato bylo pět povozníků z Tasovic a pět z Bantic a smluvena s nimi za cestu do Prahy z povozu i se clem 25 zl. rýnských a náklad na vůz 13 centů. Povozů bude třeba asi sto. Sice hlásili se též povozníci z patnácte jiných vsí, ale ti chtěli jeti za 27 zl. Počátkem ledna 1792 bylo již úhrnem 80 povozů se skříněmi na Strahov dopraveno. V celku bylo skutečně povozů přes sto. Podle dochovaného účtu dostal truhlář Lahofer za rozebrání skříní 380 zl., dvě vědra vína a dva sudy piva. Koupě, rozebrání a doprava skříní na Strahov stála úhrnem 4.000 zl., nepočítajíc 300 zl., které dány byly Lahoferovi za položení parketové podlahy.

Strahovský opat Mayer rozhodl zatím, že na paměť louckého opata Řehoře Lambeka zařídí sál na Strahově v té kráse, v jaké stavěn byl v Louce. Byla to myšlenka jak krásná, tak odvážná, ale energický opat nebál se toho podniku.

Při návštěvě své na Strahově v listopadu 1791 upozornil stavitel skříní, truhlář Lahofer, opata, že půdorys a rozvrh skříní naprosto se neshoduje se stavbou strahovského sálu, že bude tedy nutno buď upraviti skříně přiřezáním, čehož nedoporoučel, nebo stavbu podle tvaru skříní změniti. Aby tedy celistvost uměleckého díla nebyla rušena, rozhodl se opat Mayer k přestavbě sálu podle nákresu Lahoferova. Zevnější přestavba dokončena byla ještě roku 1792 a započato bylo s malířskou výzdobou sálu. Tato zadána byla po mnoha jednáních slovutnému malíři vídeňskému A. F. Maulbertschovi, který zdobil též knihovnu louckou.

S jarem r. 1794 přibyl na Strahov umělecký truhlář Lahofer s manželkou a jedním pomocníkem. Zatímco malíři pracovali v sále, připravoval si ve vedlejších místnostech kláštera strahovského jednotlivé partie skříní. Jeho práce prodloužila se však na několik roků. Teprve 24.října 1797 podává opatovi účet za vykonané dílo. Kromě stravy, nápojů, bytu a paliva smluveno bylo ročního platu 400 zl. Ač přijel do Prahy teprve k svátku sv. Jana Nepomuckého a pracovati začal ještě později, práci svou pak skončil 21. října 1797, přec započítal mu opat do účtu tři a půl léta, tedy 1.400 zl. Mimo to účtoval Lahofer za různé truhlářské potřeby ještě 103 zl. 53 a půl kr., za skříně na katalog 20 zl. Stálo tedy zařízení sálu skříněmi z ořechového dřeva, ježe před světovou válkou odhadováno bylo znalci na 2.000.000 K, okrouhle asi 6.138 zl. 11 a půl kr.

Nezbývá na konec, než vysloviti přání, aby knihovny té a pokladů do ní snesených hojně užíváno bylo, aby tak plnil se účel knihovny podle slov P. Labbea o spisovatelích:

V knihovně dále žijí lidé, kteří již zemřeli,
zde mlčíce mluví, zde ač tiší – jsou slyšáni,
zde jsou chápáni,
a ač němí jsou – zde odpovídají.

Tatáž slova platí nejen o spisovatelích, ale i o našem rodákovi, nadobyčej zručném řemeslníkovi Janu Lahoferovi, jehož dílo přetrvalo staletí.

Zpracoval: Ing. Jaroslav Jenšovský


V okolí 10 km najdete

Města a obce
DOBŠICE
Historické zajímavosti
SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO V DOBŠICÍCH
PAMÁTNÍK NAPOLEONSKÉ BITVY U ZNOJMA ROKU 1809 V DOBŠICÍCH
KAPLIČKA NA ULICI SUCHOHRDELSKÁ V DOBŠICÍCH
HISTORICKÉ KŘÍŽE V DOBŠICÍCH
Technické zajímavosti
MUZEUM STÁLÉHO LEHKÉHO OPEVNĚNÍ DOBŠICE
Turistika
VINAŘSKÁ STEZKA PO STOPÁCH NAPOLEONA
Obchod a služby
INFORMAČNÍ CENTRUM - DOBŠICE
  Další možnosti regionu ... Uvedené vzdálenosti jsou měřeny vzdušnou čarou.






TOPlist
O projektu | Kontakty | Napište nám | Zákaznická zóna | Ceník reklamy | Ochrana osobních údajů | Cookies | Partneři | Ikona pro zpětný odkaz